URG - Familia Deicas - Pueblo Del Sol Pinot Noir, 2014

Detailn� popis

O VINA�STVÍ

Vína z vinic Juanicó jsou produkována výhradn� rodinnou spole�ností Deicas. Ji� t�etí generace této rodiny pracuje s plným nasazením a odhodláním, aby Vám p�inesla víno té nejvyšší kvality. Všechny tyto generace mají jeden spole�ný cíl: nalézt rovnováhu mezi tradicí a inovací pro dosa�ení ideálního výsledku. Rodina Deicas našla zalíbení ve francouzských vínech a vzhledem k podobné charakteristice p�d v oblasti Juanicó a Bordeaux se zde rozhodla p�stovat nejvybran�jší francouzské odr�dy vín. Vina�ství se inspirovalo na svých cestách po Francii a Itálii nejnov�jšími technologiemi a trendy v oboru. Pro dosa�ení nejvyšší kvality vín probíhá sb�r hrozn� ru�n�, tradi�n� v brzkých ranních hodinách, kdy je po�así nejchladn�jší. Svou první vlajkovou lo� vyslalo vina�ství na všechny kontinenty v roce 1992, kdy bylo vytvo�eno unikátní víno Preludio. Jedine�né víno vzniklo spojením p�ti nejlepších odr�d z vybraného ro�níku, p�i�em� ka�dý rok se jeho slo�ení m�ní.

RULANDSKÉ MODRÉ - P�VOD

Pinot Noir pochází z Burgundska. P�vodní hypotéza, �e tato odr�da vznikla k�í�ením Pinotu Meunier (Mlyná�ka) a Tramínu �erveného, se zdá být p�ekonána. Podle výsledk� posledních výzkum� je toti� Pinot Noir v p�ímé vývojové linii s divokou révou, která ve Francii rostla ješt� na konci 19. století.

Záznamy o existenci této odr�dy se dochovaly u� ze 4. století. Karel Veliký ji ve své dob� nechal p�evézt z Burgundska a vysadit v okolí Bodamského jezera. I o transport do �ech se postaral mocný panovník – sám Karel IV. podle legendy v�noval první sazenice vina��m na M�lníku za pomoc v boji s tehdejšími sociáln� patologickými jevy (M�lni�tí se prý zaslou�ili o potírání lapk� na Labi). Jejich bohulibá �innost v oblasti prevence kriminality se tak vyplatila všem dalším pokolením, dychtícím po v�ni sušených švestek a povidel, kou�e ho�ícího d�eva a k��e a chuti �erných t�ešní (v mladém Pinotu ješt� spíš ucítíte ostru�iny a jahody). 
 

RULANDSKÉ MODRÉ U NÁS

P�ed druhou sv�tovou válkou bylo Pinotem Noir osázeno 36 % celkové plochy vinic na území �eské republiky. V roce 1994 bylo touto odr�dou osázeno však u� jen 0,8 % plochy vinic. 

Takto dramatický pokles si vysv�tlujeme tím, �e po zestátn�ní p�dy musela zem�d�lská dru�stva p�izp�sobovat vinice mechanickému obd�lávání (aby se tam vešel velký traktor). Staré vinice musely být vyklu�eny a v nových se u� nenašel prostor pro citlivou, náro�nou a málo rodící odr�du. 

Se stále v�tší vina�skou edukací u zákazník�, ale i samotných vina��, obliba Rulandy modré rok od roku stoupá a v roce 2010 ji� podíl plochy vinic �inil 4,2 %. 
 

RULANDSKÉ MODRÉ VE SV�T�

Rulandské modré je choulostivé p�edevším z hlediska teploty. Jeho tenká slupka je velice citlivá na klimatické podmínky. P�íliš na severu hrozny nedozrají, na jihu zas dozrají moc brzy a potenciál, v�ní a chutí, které slupka ukrývá, z�stane nerozvit. Ze sout�e o nejlepší Pinot Noir jsou tak automaticky vylou�eny jinak úsp�šné vina�ské zem� horkého jihu, jako je Špan�lsko a Itálie (tam se p�stuje pouze v severní �ásti Apeninského poloostrova). Ideální podmínky pro zrání tak pro Rulandu vznikají na pom�rn� omezeném území, kde teploty ješt� nedosahují takových výšek, ani nízkých pozic, aby hrozny nedozrávaly p�íliš brzo nebo pozd�. 

Nejcenn�jší Pinot pochází samoz�ejm� z Burgundska. Nejpresti�n�jší a nejdra�ší Pinot noiry na sv�t� pochází z Domaine de la Romanée-Conti. 

Druhou nejd�le�it�jší destinací milovník� Pinotu Noir je americký stát Oregon. Kalifornie (jak byste asi tak mohli tušit) je pro Pinot Noir p�íliš horká a soust�edí se proto spíš na Cabernet Sauvignon, Merlot, Zindfandel a Shiraz. Výjimkou je nejchladn�jší kalifornská apelace Russian River Valley, kterou ochlazuje studený vzduch z Pacifiku.

Zastávkou turisty po sv�tových variacích Pinotu Noir by m�l být také Nový Zéland, kde vína této odr�dy dosahují nejvyšší intenzity v chuti. Pinot Noir je zde pova�ován místní nejd�le�it�jší �ervenou odr�du. Apelaci Marlborough Vám nemusíme p�edstavovat. Pro Pinot Noir od Kima Crawforda nemusíte vá�it cestu k protino�c�m, máme ho pro Vás v naší nabídce.

Kdy� se vrátíme zpátky do Evropy, nezbývá nám u� mnoho míst, kde by se Pinotu Noir da�ilo. V N�mecku se odr�d� Pinot Noir �íká „Spätburgunder“ a prospívá p�edevším na Bádensku. Na p�kné modré Pinoty lze narazit i v Rakousku, zejména v oblasti Traisental.
 

RULANDSKÉ MODRÉ VS. PINOT NOIR

A nakonec (kdy� u� jsme v tom N�mecku) jedna slibovaná jazyková vsuvka. Z jakého d�vodu je „Rulandské modré“ �eskou alternativou názvu odr�dy, kterou s Vámi dnes probíráme? Z t�ko vysv�tlitelného. �eské ozna�ení „Rulandské“ pro všechny t�i burgundské odr�dy (Rulandské šedé, Rulandské bílé a Rulandské modré) je sv�tovou raritou.

Odr�da u nás prošla slo�itou historií p�ejmenovávání, tak�e se p�ipravte na lingvistický exkurz, ostatn� kdy� jsem to vystudovala, tak pro� bych to tu neprodala;-)

P�vodní �eský název všech t�í burgundských odr�d byl lakonický – �íkalo se jim prost� Burgundské šedé, Burgundské bílé a Burgundské modré. Souvislost s místem p�vodu je nasnad�. Pod tlakem Francie, která si nep�ála zavád�jící ozna�ení pro víno, které nebylo vyrobeno v Burgundsku, proto bylo od tohoto názvu upušt�no. Výb�r nového jména však nebyl úpln� š�astný.

Ozna�ení „Rulandské“ nebo „Rulanda“ má sv�j význam toti� pouze u odr�dy Pinot gris (Rulandské šedé), proto�e vychází z n�meckého názvu pro tuto odr�du („Rulander“) na po�est Johanna Segera Rulanda. Práv� tento n�mecký obchodník se toti� významn� zaslou�il o rozší�ení odr�dy, která je hlavním tématem tohoto �lánku, ve své vlasti. O další burgundské odr�dy se ale milý Johann nezaslou�il a v N�mecku po n�m také v�bec pojmenovány nejsou.

Na druhou stranu z francouzštiny pocházející ozna�ení „Pinot“ má jasnou etymologickou spojitost s francouzským slovem „pin“ – „borovice“. Zralé hrozny Pinot� toti� skute�n� p�ipomínají uzav�enou šišku borovice (hrozny jsou t�sn� u sebe).

V �eských zemích jsme si Rulandské paradoxn� vztáhli na všechny Pinoty, které známe, i kdy� s obchodníkem ze Speyeru nemají nic spole�ného. Johannovo p�íjmení tak u nás zní daleko �ast�ji ne� v domovin� tohoto mu�e.